Organizační řád

Z Wikimedia ČR
Verze z 19. 11. 2020, 20:29, kterou vytvořil Klára Joklová (diskuse | příspěvky) (vytvoření stránky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Článek 1 – Všeobecná ustanovení

  1. Organizační řád spolku Wikimedia Česká republika (dále jen „Spolek“) rozvíjí a doplňuje Stanovy Spolku.

Článek 2 – Členství

  1. Písemná přihláška k členství musí obsahovat:
    1. jméno, příjmení a datum narození žadatele o členství,
    2. adresu pro doručování písemností,
    3. u nezletilého žadatele souhlas jeho zákonného zástupce,
    4. souhlas žadatele se zpracováním uvedených osobních údajů pro vnitřní potřebu Spolku.
  2. Do valné hromady následující po přijetí člena do Spolku musí být ověřena jeho totožnost, jinak jeho členství zanikne.
  3. Sympatizující členové, kteří jsou právnickými osobami, působí ve Spolku prostřednictvím osoby zastupující právnickou osobu navenek nebo jí určeného zástupce.
  4. Podněty řádných členů k udělení čestného členství projedná Rada.
  5. Vznik nebo zánik členství je bez zbytečného prodlení uveden v evidenci členů na interních stránkách Spolku a oznámen přímo dotčené osobě. Proti rozhodnutí o nepřijetí nebo vyloučení se může dotčená osoba prostřednictvím Rady odvolat k Valné hromadě do 15 dnů od rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o odvolání se stává povinnou součástí programu nejbližší Valné hromady, která o členství rozhodne s konečnou platností.
  6. Členské příspěvky na kalendářní rok musí být uhrazeny do konce prvního čtvrtletí kalendářního roku. Pokud se v průběhu prvního čtvrtletí koná Valná hromada, může její svolavatel v pozvánce výslovně stanovit zkrácení této lhůty před začátek Valné hromady.
  7. Pokud členství řádného člena vznikne v posledním čtvrtletí kalendářního roku, je zproštěn povinnosti hradit členský příspěvek na rok následující.
  8. Kterýkoliv řádný člen nebo zájemce o členství může být na základě rozhodnutí Rady zproštěn povinnosti hradit členský příspěvek.
  9. Zápis a výmaz členů ze seznamu členů provádí libovolný člen Rady v seznamu členů na interních stránkách Spolku.

Článek 3 – Příprava Valné hromady

  1. O termínu, místě a programu jednání Valné hromady uvědomí Rada členy Spolku nejméně 30 dní před datem konání Valné hromady.
  2. Svolavatel může Valnou hromadu odvolat nebo odložit stejným způsobem, jako bylo provedeno její svolání. V případě mimořádné Valné hromady jsou odvolání nebo odklad podmíněny souhlasem toho, kdo podal žádost o její svolání.
  3. Rada je povinna svolat Valnou hromadu dle bodů 6.5.2 až 6.5.4 Stanov tak, aby se konala do 60 dnů od rozhodné události. Nemůže-li ji svolat nebo nesplní-li tuto lhůtu, svolá Valnou hromadu Revizní komise tak, aby se konala do 60 dnů od zjištění této skutečnosti.
  4. Výroční zprávu o hospodaření předkládá Rada Valné hromadě. Předkládanou zprávu dá členům k dispozici nejméně týden před konáním výroční Valné hromady.

Článek 4 – Jednání Valné hromady

  1. Jednání Valné hromady zahajuje ten, kdo ji svolal, a v úvodu uspořádá volbu Řídícího výboru a Volební komise. Poté předá řízení Valné hromady Řídícímu výboru.
  2. Řídící výbor Valné hromady se skládá z předsedy a 2 členů. Je volen z řad přítomných řádných členů ve veřejném hlasování.
  3. Valnou hromadu lze předčasně ukončit i při neprojednání všech bodů programu, odsouhlasí-li toto ukončení většina přítomných řádných členů Spolku.
  4. Schválená usnesení podepisuje společně předseda Řídícího výboru s alespoň jedním jeho členem, při nepřítomnosti předsedy zbylí dva členové Řídícího výboru.
  5. Rada je povinna do 30 dnů od konání Valné hromady zajistit zpřístupnění zápisu z jednání všem členům Spolku.
  6. Volební komise organizuje volby. Je aspoň dvoučlenná a je volena z řad přítomných řádných členů ve veřejném hlasování.
  7. Usnesení Valné hromady jsou přijímána veřejným hlasováním. Není-li ve Stanovách nebo v Organizačním řádu uvedeno jinak, je návrh přijat právě tehdy, když na Valné hromadě hlasuje víc členů pro něj než proti němu, zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas proti návrhu. V konkrétním případě se může Valná hromada usnést na jiném způsobu hlasování.
  8. Předsedu Spolku, členy Rady a členy Revizní komise volí Valná hromada z řad zletilých řádných členů tajným hlasováním, pokud se neusnese, že hlasování bude veřejné.
  9. Při volbách předsedy Spolku se postupuje takto:
    1. Každý hlasující označí na volebním lístku nejvýše jednoho kandidáta, kterému dává hlas.
    2. V prvním kole je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční počet hlasů.
    3. Není-li v prvním kole zvolen žádný kandidát, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Získalo-li více kandidátů na druhém místě stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni tito kandidáti.
    4. Pokud se prvního kola účastnil jen jeden kandidát a nebyl-li zvolen, je možné navrhnout další kandidáty a první kolo opakovat.
    5. Ve druhém kole je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční počet hlasů.
    6. Nebyl-li takto zvolen žádný kandidát, volby se opakují, pokud Valná hromada nerozhodne jinak.
    7. Po zvolení předsedy Spolku následuje volba členů Rady.
  10. Při volbách nebo doplňování Rady a Revizní komise se postupuje takto:
    1. Valná hromada stanoví počet členů voleného orgánu.
    2. V každém kole hlasování označí hlasující na volebním lístku ty kandidáty, kterým uděluje svůj hlas. Označit smí maximálně tolik kandidátů, kolik členů orgánu se volí.
    3. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří v daném kole získali nadpoloviční počet hlasů, v pořadí podle počtu získaných hlasů až do počtu volných míst v orgánu, do kterého se volí.
    4. Není-li naplněn počet členů voleného orgánu, rozhodne Valná hromada, zda konat další kolo voleb, snížit stanovený počet členů voleného orgánu nebo ponechat orgán částečně neobsazen.
    5. Pokud se koná další kolo voleb, postupují do něj všichni nezvolení kandidáti z předchozího kola. Lze do něj také navrhnout další kandidáty. Je však možno uspořádat nejvýše 2 kola voleb.
  11. O výsledku voleb vypracuje Volební komise záznam stvrzený podpisy dvou jejích členů.
  12. V případě, že Valná hromada neschválí dokument dle bodu 6.11.5 nebo 6.11.6 Stanov, zařazuje se jako bezprostředně následující bod programu hlasování o odvolání Rady.
  13. V případě, že Valná hromada neschválí dokument dle bodu 6.11.8 Stanov, zařazuje se jako bezprostředně následující bod programu hlasování o odvolání Revizní komise.
  14. Pokud v průběhu Valné hromady dojde k odvolání Rady nebo Revizní komise nebo k rezignaci některých členů těchto orgánů, je do programu zařazen bod o volbě nových členů tak, aby byli zvoleni ještě na tomto zasedání Valné hromady. V případě rezignace nebo odvolání předsedy Spolku je třeba provést novou volbu celé Rady.

Článek 5 – Rada

  1. Členové Rady nemohou zastávat funkce v jiných orgánech Spolku.
  2. Místopředsedu volí Rada z vlastních řad na návrh předsedy Spolku.
  3. Funkci předsedy Spolku nelze kombinovat s jinou funkcí v Radě.
  4. Rozhodnutí Rady jsou schvalována ve veřejném hlasování prostou většinou hlasů. Hlasování může probíhat pouze za účasti více než poloviny členů Rady. V konkrétním případě může Rada přistoupit k jinému způsobu hlasování.
  5. Zasedání Rady jsou přístupná všem členům Spolku, vyjma těch bodů programu, které Rada vyhlásí za neveřejné. Tím není dotčeno oprávnění Revizní komise dle bodu 8.6 Stanov.
  6. Každé řádné zasedání Rady musí být nejméně 3 dny předem oznámeno spolu s termínem a místem konání. Rada zveřejní s pozvánkou i předběžný program jednání a podklady pro jednání, které doplňuje bez zbytečného odkladu. Je-li třeba projednat úkon, který nesnese odkladu, lze lhůtu ke zveřejnění pozvánky přiměřeně zkrátit.
  7. Rada informuje členy Spolku o své činnosti na interních stránkách Spolku. Svá rozhodnutí zde zveřejňuje do 7 dnů od jejich schválení.
  8. Při rozhodování podle bodu 7.7 Stanov se Rada řídí ustanoveními o disciplinárním řízení. Proti rozhodnutí Rady lze podat prostřednictvím Rady odvolání k Valné hromadě do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek.
  9. Rada dále:
    1. vede o svých jednáních a rozhodnutích řádné záznamy,
    2. předkládá Valné hromadě výroční zprávu Spolku a výroční zprávu o hospodaření,
    3. poskytne Revizní komisi písemnou odpověď na všechny její písemné podněty,
  10. Jestliže člen Rady rezignuje nebo přestane být členem Spolku, předseda Spolku navrhne na toto místo některého z řádných členů Spolku. O návrhu uspořádá Rada Korespondenční hlasování. Během funkčního období Rady lze takto doplnit maximálně 3/7 stanoveného počtu členů Rady.
  11. Pokud rezignuje nebo přestane být členem Spolku předseda Spolku, zbylí členové Rady svolají Valnou hromadu, která bude mít na programu volbu předsedy Spolku a členů Rady.
  12. Jestliže počet obsazených míst Rady klesne pod polovinu stanoveného počtu členů, ustanovení bodu 5.10 se neuplatní a zbylí členové Rady svolají Valnou hromadu, která bude mít na programu volbu předsedy Spolku a členů Rady. Neúplná Rada smí do té doby užívat své pravomoci pouze k neodkladným úkonům.
  13. V případě, že rezignují nebo přestanou být členem Spolku všichni členové Rady, svolá Revizní komise Valnou hromadu, která bude mít na programu volbu nové Rady. Revizní komise v takovém případě zastupuje Radu, smí však pravomocí Rady využít jen k provádění úkonů, které nesnesou odkladu.
  14. Výdaje a přijetí darů nad 50 000 Kč schvaluje Rada. Pro opakované výdaje uskutečněné na základě podepsaných smluv se toto ustanovení nepoužije. K výdajovým záležitostem pod uvedenou mez může předseda spolku pověřit zaměstnance a členy spolku.

Článek 6 – Revizní komise

  1. Členové Revizní komise nemohou zastávat funkce v ostatních orgánech Spolku.
  2. Členem Revizní komise se nemůže stát osoba blízká[1] některému z členů Rady.
  3. Předsedu Revizní komise volí komise z vlastních členů.
  4. Rozhodnutí Revizní komise jsou schvalována ve veřejném hlasování prostou většinou hlasů. V konkrétním případě může Revizní komise přistoupit k jinému způsobu hlasování.
  5. Revizní komise předkládá Valné hromadě výroční zprávu o činnosti Revizní komise.
  6. Jestliže člen Revizní komise rezignuje nebo přestane být členem Spolku, předseda Revizní komise navrhne na toto místo některého z řádných členů Spolku. O tomto návrhu uspořádá Rada Korespondenční hlasování.
  7. Pokud rezignují nebo přestanou být členy Spolku všichni členové Revizní komise, Rada svolá Valnou hromadu, která bude mít na programu volbu nové Revizní komise.

Článek 7 – Korespondenční hlasování

  1. Hlasování může být prováděno poštou, elektronickou poštou, pomocí interních stránek Spolku nebo jiným způsobem zajišťujícím důvěryhodnost hlasování. Technický způsob hlasování a způsob jeho vyhodnocení stanoví vždy při jeho vyhlášení Rada.
  2. Pokud Rada nerozhodne jinak, Korespondenční hlasování je veřejné.
  3. Korespondenční hlasování vyhlašuje Rada:
    1. z vlastní iniciativy,
    2. pokud to vyžaduje ustanovení Stanov nebo Organizačního řádu,
    3. na návrh předložený alespoň čtvrtinou řádných členů.
  4. Korespondenční hlasování se nevyhlašuje, pokud se má do 60 dnů uskutečnit Valná hromada. O této skutečnosti neprodleně informuje Rada na interních stránkách Spolku.
  5. V Korespondenčním hlasování smí hlasovat všichni řádní členové Spolku, jejichž členství vzniklo před začátkem hlasování. V případě, že řádnému členovi v průběhu hlasování zanikne členství, je jeho hlas neplatný.

Článek 8 – Ochrana osobních údajů

  1. Spolek při shromažďování, ukládání, používání a jiném zpracování osobních údajů svých členů postupuje podle Zákona o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb.) a interní Směrnice o ochraně osobních údajů, která je dostupná veřejně na webu spolku.
  2. Jméno, příjmení a kontaktní emailová adresa člena jsou dostupné všem členům Spolku, ostatní osobní údaje členů Spolku jsou přístupné členům Rady, kteří mají na starost evidenci členů. K osobním údajům mohou mít dále přístup:
    1. ostatní členové Rady a Revizní komise, v případě že osobní údaje členů potřebují ke své činnosti,
    2. členové Spolku pověření Radou k ověřování údajů na přihláškách, a to v rámci tohoto ověřování,
    3. zaměstnanci a jiné osoby smluvně vázané ke spolku v rozsahu nezbytném pro vykonávání činnosti pro Spolek.
  3. Členové zmínění v bodu 8.2 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích členů Spolku, pokud tito nedali souhlas s jejich zveřejněním. Tato povinnost platí i po skončení mandátu, při jejím porušení se uplatní ustanovení o disciplinárním řízení.
  4. Vyžaduje-li činnost Spolku zpracování osobních údajů dalšími osobami, bude na to člen zvlášť upozorněn a musí s tím vyjádřit souhlas.
  5. Osobní údaje členů Spolku jsou uchovávány po dobu dvou let od ukončení členství.
  6. V případě, že člen Spolku požádá o likvidaci svých osobních údajů, považuje se tento krok za oznámení člena Spolku, v němž jasně a jednoznačně vyjádřil svoji vůli vystoupit ze Spolku. Ustanovení bodu 8.5 se v tomto případě nepoužije.
  7. Rada je povinna bezodkladně zajistit likvidaci osobních údajů, u kterých pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, nebo osobních údajů, u kterých subjekt údajů o likvidaci požádal.
  8. Údaje, jejichž uchování vyžaduje zvláštní právní předpis,[2] uchovává Spolek po dobu stanovenou tímto předpisem. Ustanovení bodů 8.5 a 8.7 se při tom pro tyto údaje nepoužije.

Článek 9 – Řízení diskuse při jednání

  1. Ten, kdo řídí jednání orgánů Spolku, může v zájmu dodržení rozumné doby jednání omezit délku vystoupení i počet vystoupení jednotlivých diskutujících ke každému bodu. Omezení musejí být taková, aby každému, koho se projednávaný bod týká, umožnila alespoň jednou vystoupit a hovořit alespoň minutu.
  2. Neurčí-li ten, kdo řídí jednání orgánů Spolku, jinak, platí následující pravidla: Předkladatel má pět minut na uvedení každého bodu. Další diskusní příspěvky pak trvají nanejvýš dvě minuty. S výjimkou předkladatele může každý přítomný vystoupit k jednomu bodu nanejvýš dvakrát. Předkladateli nebo tomu, kdo byl v některém z předchozích vystoupení osloven s dotazem či kritikou, může být uděleno slovo i vícekrát, pokud je vhodné vyslechnout jeho reakci.

Poznámky

  1. Zákon 89/2012 Sb. (Občanský zákoník), § 22: příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel / registrovaný partner; eventuálně jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu utrpěnou jednou z nich druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní
  2. Např. § 31 odst. 2 Zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.).