Advokační strategie Wikimedia ČR 2024–2025

Základní problém vyžadující změnu

Vztah veřejnoprávního vysílání a svobodných licencí je systémový problém, jehož řešení je v souladu s naplňováním poslání Wikimedia ČR.

Veřejnoprávní média v ČR (Český rozhlas a Česká televize, dále jen ČRo a ČT) vytvářejí kulturní a vzdělávací obsah na vysoké úrovni. V případě ČT se jedná například o nejrůznější vzdělávací pořady a jejich součásti (infografiky, vysvětlující pasáže, které jsou součástí jiných pořadů, např. Hydepark Civilizace), krátké klipy a podobně, včetně pořadů na iVysílání a youtube (např. pořad What the fact?) V případě ČRo jde například o zvukové nahrávky osobností, zvířat, strojů, které jsou součástí vzdělávacích či kulturních pořadů. Jedná se také o dokumenty, pořady dokumentující historické události, rozhovory s osobnostmi a podobně. Jednorázovým použitím a následným umístěním tohoto obsahu na webovou stránku instituce případně do archivu je ovšem značná část jeho potenciálu nevyužita.

Obě instituce vedou online archivy pořadů, umožňující přístup veřejnosti, ovšem licenční režim neumožňuje jejich umístění na Wikimedia Commons a tedy ani použití v projektech Wikimedia. Důvodem je pravděpodobně ochrana majetkových práv institucí i obavy ze zneužití či znehodnocení obsahu, pokud by byl k dispozici zcela volně.

Z pohledu konceptu svobodné kultury i poslání Wikimedie by bylo žádoucí, aby obě veřejnoprávní instituce uvolňovaly alespoň tu část obsahu, která je primárně vytvořena ke vzdělávacím a kulturním účelům, pod svobodnými licencemi (CC BY-SA). Tento postup by měl být i v souladu s posláním obou veřejnoprávních institucí, protože tato praxe umožní další šíření jimi vytvořeného obsahu i další propagaci jejich tvorby.

Veřejnoprávní instituce jsou placeny převážně z veřejných prostředků (formou koncesionářských poplatků). I z techto důvodů by měl být obsah, který vytvářejí, považován za „veřejné vlastnictví“ a přístupný veřejnosti k nejširším možným účelům.

Součástí veřejnoprávních médií je také Česká tisková kancelář (ČTK), která rovněž disponuje potenciálně zajímavým obsahem. Licenční poplatky jsou ovšem majoritním příjmem této instituce a její zapojení by vyžadovalo zásadní změnu jejího financování, včetně legislativních změn a hledání politické vůle. V této fázi se tedy Wikimedia ČR nebude zaměřovat na spolupráci s ČTK.

Strategie řešení

Cíle

Hlavní cíl

Z dlouhodobého hlediska je konečným cílem zavedení veřejných licencí jako standardního režimu pro vybrané kategorie (zejm. vzdělávací) veřejnoprávního obsahu. Veřejné licence jsou reflektovány v oficiálních dokumentech institucí.

Dílčí cíle

b) Zahájení diskuse s veřejnoprávními médii o zpřístupňování vybraných segmentů veřejnoprávního obsahu pod veřejnou licencí CC-BY-SA.

c) Zpřístupnění obsahu vytipovaného komunitou pod veřejnými licencemi.

d) Zapojení obou institucí do programu GLAM. Zajištění pracovníků (GLAM koordinátorů), na které bude možné se obracet s žádostmi o zpřístupnění obsahu.

Aktéři

1) Instituce – ti, které chceme přesvědčit

Česká televize a Český rozhlas

Management – hlavní role, ten, kdo má moc skutečně rozhodnout o užívání svobodných licencí.
Spojenci uvnitř – lidé uvnitř institucí, kteří mohou myšlenku podpořit, mají vizi, chtějí instituci posouvat.

2) Vlivní – ti, které chceme mít na své straně

Dohledové orgány – Rada ČT a ČRo - nemají přímý vliv na používání svobodných licencí v institucích, ale mohou lobbovat pro, znají poměry uvnitř institucí, pro instituce je důležité mít je na své straně. Brát v potaz, že členy rad veřejnoprávních médií mohou navrhovat i zástupci občanské společnosti.

Ministerstvo kultury – nemá přímý vliv na to, jak instituce nakládají se svým majetkem, ale mohou debatu a aktivitu legitimizovat. Dalším efektem by bylo navázání hlubších kontaktů s úřadem. Konkrétní pracoviště:

Odbor médií a audiovize jako gesčně příslušný ve vztahu k ČT a ČRo
Samostatný odbor autorského práva

Spřátelený zákonodárce - nemá přímý vliv, představuje legitimizační prvek. Pokud z koalice, pak i z opozice.

Strategie

Aktivita nevyžaduje změnu v legislativě ani související právní kroky. Veřejnoprávní instituce mohou tuto praxi realizovat již za současného stavu legislativy. Vhodnou strategií tedy bude komunikace s oběma institucemi a jejich přesvědčování

a) prostřednictvím „success stories“ - zkušeností jiných zahraničních veřejnoprávních institucí, které zveřejňují obsah pod CC (Německo, Austrálie, Spojené království)
b) prostřednictvím zkušeností českých kulturních institucí, které čelily obavám a pochybnostem stran využívání svobodných licencí – právní pochyby, ochrana obsahu, (například Národní knihovna).

Základní argumentační východiska:

Využívání svobodných licencí je v zájmu samotných veřejnoprávních médií.

Dosah. Prostřednictvím Wikipedie je možno k veřejnoprávnímu obsahu přitáhnout stovky milionů uživatelů. Kupříkladu krátkou animaci televize ZDF (v rámci pilotního programu v Německu), zobrazující podobu starověkého Kartága, shlédlo díky jejímu umístění na Wikimedia Commons půl milionu lidí v prvním roce jejího umístění. Německé zkušenosti ukazují, že ke kvalitnímu obsahu lze přitáhnout stovky milionů uživatelů.
Poslání. Posláním médií veřejné služby je mimo jiné bojovat proti desinformacím, podílet se na vzdělávání společnosti a spolupracovat s neziskovou sférou. Používání svobodných licencí jim může pomoci toto své poslání naplňovat.
Mediální gramotnost. V časech, kdy se vede debata o jejich společenské funkci, mohou veřejnoprávní média používáním svobodných licencí demonstrovat, jak obrovská je jejich hodnota ve vzdělávání obyvatelstva a v boji proti desinformacím.
Veřejné statky. Obsah, který byl vytvořen za veřejné prostředky, je veřejným statkem a jako takový by měl být v maximální možné šíři k dispozici k veřejnému použití. V případě zveřejnění vzdělávacího obsahu pod svobodnou licencí nelze předpokládat jeho „zneužití“ ke komerčním účelům a veřejnoprávním médiím tak v jeho důsledku nehrozí ekonomické ztráta.

Plán aktivit

Primární strategií je zahájení dialogu s institucemi a prosazení cíle za pomoci nastíněné argumentace.

Interními aktivitami jsou
1. tipování obsahu vhodného k umístění na Wikimedia Commons
2. mapování aktérů uvnitř i vně institucí, kteří by nám mohli pomoci
3. projekt Wiki Loves Broadcasting
4. využití akcí pořádaných Wikimedia ČR – např. večer svobodné kultury a advokační setkání v rámci valné hromady WM EU v Praze.
Důležitá je transparentní komunikace vůči komunitě, která je předpokladem smysluplného využívání obsahu uvolněného oběma institucemi pod svobodnou licencí.

Odkazy

Stránka Advokační strategie WMČR